Heřmánek se vrátil s Peprníkem pro své věci a nastěhoval se do dočasného jeřábova domova. Pak ho šli s Kostivalem nechat proletět. Když ho Heřmánek uviděl na denním světle, vydechl: „Ten je nádherný!“ „Viď?“ usmál se Kostival. Můj dědeček mi vyprávěl, že prý tančí, když se při hnízdění dvoří své družce. Ale to u nás na severu nikdy neuvidím.“ povzdechl si.

Kostival pak Heřmánka každý den učil rozumět ptačí řeči a tomu, jak se se Štístkem domlouvá on. Také mu vyprávěl, kde jeřábi přirozeně žijí, čím se živí, kdy odlétají na jih a kdy se vracejí. Ukázal mu místo, kde bylo Štístkovo křídlo zraněné a dal mu mast z devětsilu, kterou měl místo ještě nějaký čas potírat.

Od třetího dne jim dával různé úkoly, při kterých museli spolupracovat a dorozumět se: Třeba najít v potoce zimující žáby. Cestu na to správné místo znal od Kostivala jen Heřmánek, ale najít žáby v potoce byl zase úkol pro Štístka, pro kterého to byl zároveň vítaný oběd. Nebo dojít do blízkých mokřin ke skřítkovi Rákosníkovi pro sušený tužebník (většinu zásob v osadě spotřebovali na léčbu Heřmánkovy horečky). Štístko byl pro pohyb v mokřinách skvěle vybavený, ale těžko by se s Rákosníkem domluvil. Tehdy se také poprvé Heřmánek svezl (i když zatím jen při chůzi) jeřábovi na hřbetě.

Bučina vyrobil pro Heřmánka lehké sedlo, ke kterému patřily i popruhy, aby mohl na Štístkovi bezpečně létat bez nebezpečí pádu do hlubin. Nejprve si musel Heřmánek několikrát natrénovat, jak se při sklouznutí ze sedla dostat zpátky na jeřábův hřbet. Když to jakžtakž uměl na zemi a když si domluvili signály, kterými se spolu budou dorozumívat za letu, začali trénovat ve vzduchu. Heřmánek se zprvu hrozně bál. Na pohyb ve velkých výškách byl z hor zvyklý, ale tohle bylo něco jiného. Ale Štístko svůj náklad nesl opravu opatrně a po čase si oba začali společné létání užívat a občas zkoušet i různé akrobatické kousky.

Po týdnu společných výletů a plnění čím dál náročnějších úkolů nastal den, kdy Kostival vyslovil to, po čem Heřmánek od počátku toužil – a zároveň se toho trochu bál. „Jste připraveni. Zítra můžete vyrazit.“